[Frame Src = ”http://www.thatmutt.com/web/wp-content/uploads/2014/02/cupid-and-ackeie.jpg” ” = ”_ Self” šířka = ”570 ″ výška =” 320 ″ alt = ”Cupid a Jackie” elign = ”Center” hectphoto = ”false”]

Každý potenciální adopter by mohl změnit

Útulky pro zvířata nejsou známé tím, že mají výjimečný zákaznický servis.

To je něco, na čem by měl každý dobrovolník a zaměstnanec útulku pracovat.

Jsem zahrnul.

Je nezbytné mít silný zákaznický servis – odpovědět na otázky adoptorů, přivítat je a zacházet s nimi s úctou. To platí, i když jsou osvojitelé hrubí.

Často píšu o tom, jak musí pracovníci přístřeší mnohem více porozumět veřejnosti. To je pravda, ale opak je také pravdivý. Adoptoři musí také porozumět.

Měl jsem krátkou interakci s nezdvořilým potenciálním adopcem, když jsem se dobrovolně seděl se psy v místním útulku.

Standardní postup tam je, že adoptoři mohou projít a podívat se na psy, ale zaměstnancem musí být ten, kdo vytáhne psy pro manipulaci. Veřejnost nemůže jen otevřít klece a my dobrovolníci jsme vyškoleni k získání zaměstnance, pokud se adopter chce blíže podívat na psa.

To není žádný velký problém. Získání zaměstnance může trvat 2 až 10 minut, v závislosti na tom, co se ještě děje.

Ale pokud se na to podíváte z pohledu osvojitele, může to být hodně času.

Žena, o které mluvím, byla viditelně frustrovaná, když jsem se k ní poprvé přiblížil.

Řekla mi, že chce vidět štěňata a personál na recepci ji nasměroval zpět.

Pravděpodobně byla ohromena všemi klecemi a štěkajícími psy. Jako nový dobrovolník je hluk také ohromující.

Vzhledem k tomu, že žena konkrétně požádala, aby viděla štěňata, byla frustrovaná, že ji personál okamžitě vzal, aby se s nimi vypořádal. Byla také frustrovaná, že jsem jí nemohl pomoci. Musel jsem jít získat zaměstnance, se kterým právě mluvila.

Z jejího pohledu jsme vypadali neorganizovaní.

[QUOTE_CENTER] “Z jejího pohledu jsme vypadali neorganizovaní.“ [/QUOTE_CENTER]

Představuji si, že na recepci čekala, než byla uznána (nevím, nebyl jsem tam). A teď jsem ji žádal, aby počkala další.

“No, to je ztráta času,” řekla.

Byla také naštvaná, když jsem jí nemohl říct plemena některých štěňat. Byla to neznámá smíšená plemena.

“No, nemůžu mít obrovského psa,” vyštěkla.

Vypadalo to, že to pro ni byla špatná zkušenost a přeji si, abych mohl najít způsob, jak se k ní dostat.

Pravděpodobně měla špatný den a pravděpodobně měla nespravedlivá očekávání. Byla krátkodobá a netrpělivá, ale jako úkryt bychom se měli snažit těžce splnit její očekávání. Koneckonců, chtěla si adoptovat štěně.

Je nemožné potěšit všechny, samozřejmě, ale pro každého, kdo odejde z vašeho útulku zklamaný nebo frustrovaný, můžete vsadit, že řekne ostatním lidem.

V tomto případě se obviňuji. A je mým cílem už nikdy nedovolit někomu nechat úkryt zklamaný. Ne, když pracuji.

Musel být nějakým způsobem, jak jsem mohl dosáhnout té ženy, něco, co jsem mohl říct.

A když vyšla z těch předních dveří, muselo existovat něco, co by personál mohl říct.

Ale žena odešla. Bez štěně.

Někteří by řekli dobrý Riddance. Stejně tak není hoden štěně.

Možná.

Ale to tak nevidím.

Každý adopter je na tom záleží, bez ohledu na to, jak je nezdvořilá. They ought to all feel important. even if they don’t end up adopting a dog, they might refer a friend or a neighbor.

From now on, the line I will fall back on is “I’m so happy you’re here. I’m so happy you’re interested in adoption.”

Make her feel important, that she’s making a difference.

It could make a difference for one dog.

And that’s all that really matters.

Can you think of a time when your shelter had to deal with a impolite adopter?